a jak to bylo u nás....
Přimět dospívajícího syna k tomu, aby pozřel brokolici, byl aspoň v našem případě nadlidský výkon. Nad poznámkami typu: ¨Mami, ta polívka vypadá jako rybník pokrytý žabincem¨......to opravdu chce svatou trpělivost. Není mi docela dost dobře jasné, proč jako fotbalista má averzi k zelené barvě na talíři. Nelámala jsem to přes koleno, protože už naše babi říkávala, že hlad je nejlepší kuchař. Pravda, vždy byla v záloze náhradní varianta, protože pravidelná strava byla u něj nutností, ale chvilku to trvalo.